Víra, myšlenky a činy

Víra má mnoho podob. Většinou ve spojení s tímto výrazem si představíme (a)sympatii k nějakému náboženství, něčemu co je mezi nebem a zemí, něco k čemu se uchylujeme, když je nám smutno, nebo když cítíme, že svět je nespravedlivý, nebo naopak, když je nám euforicky dobře a s vděčností děkujeme, vyléváme si srdce, tam někam nahoru..

Při tom víra nemusí nutně znamenat něco duchovního, může to být prosté přesvědčení. I ateista, který je přesvědčen, že není nic mezi nebem a zemí, má víru, že není.
Dnes nebudeme rozebírat, zda je to dobře nebo špatně, protože ať věří člověk čemu chce, tak je to dobře, sám si přitahuje zkušenosti, které chce prožívat na základě svých myšlenek a vibrací, ve kterých věcech se jeho duše, osobnost, nebo mysl rozhodne rozvíjet..

Víra, myšlenky a činy... 

Tyhle tři aspekty spolu souvisí.

Když něčemu uvěříme-dosáhneme stavu přesvědčení, dostává se nám to do podvědomí. Od raného věku jsme uvěřili různým myšlenkám nespočet krát. I když někdy se pak ukázaly jako chybné nebo mylné.. a tohle občas může v nás vyvolat neplechu. Často se to projevuje, že v určitých chvilkách se nedokážeme rozhodnout, jsme zmatení a potřebujeme delší čas na rozmyšlení. Váháme. A někdy radši necháme za nás někoho rozhodnout.

Přesvědčení v nás taky vyvolává různé druhy myšlenek a očekávání.

Někteří uvěřili myšlence, že peníze jsou špatné a podle toho jednají, ale zároveň je chtějí, protože jsou potřeba k životu, naplňování osobních a jiných tužeb.. z tohoto chaosu vzniká čin, který známe jako třeba nepřejícnost, závist...

(Takovej film Titanic, kteří určitě všichni znáte, je příkladem manipulace a negativním programování podvědomí. Bohatí špatní a chudí dobří- Rose, bohatá a znuděná. Jack, chudý, ale užívá si života. Mohl bych pokračovat dalším filmem třeba Avatar atd atd.. ).

Je spousty metod, jak programovat svoje podvědomí, nicméně méně zkušeným to nedoporučuji. Možná jednu metodu a to metodu pozitivních afirmací. To jsou pozitivní výroky, které několikrát za sebou opakujeme v přítomném čase, a samozřejmě u toho prožíváme patřičný pocit. Myšlenky bez pocitů nemají efekt. Např. 'Mám se rád, a proto přijímám hojnost ve všech oblastech života' a samozřejmě prociťujeme sebelásku a hojnost jako kdybychom všechno měli teď.
 Ale o afirmacích si řekneme někdy příště.

V rekapitulaci bych chtěl zmínit, že sledování filmů není špatné, já osobně miluji filmy, ale trošku nad věcmi přemýšlet neuškodí, než něco přijmeme, nebo uvěříme. V co uvěříme, tak podle toho i žijeme. Titanic z pohledu diváka působí romanticky, ale být v jejich kůži.. a zemřít vám potencionální partner.. to není moc romantické. Doufám, že jsem vás moc neodradil, jen trochu postrčil k přemýšlení.